První dámy

Charlotta Garrigue Masaryková /1850 – 1923/ byla první dámou nově vzniklého státu – Československa. Mimořádná žena, která se hned od počátku, po boku prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, aktivně zapojila do rozvoje naší země. Jako druhá  se v této roli objevila manželka nového prezidenta Edvarda Beneše. Paní Hana Benešová /1885 – 1974/, žena, která si přes několikeré pobyty ve vězení udržela svoji pravdivost a vznešenost. Celou nelehkou válečnou dobu stála pevně při svém muži a byla mu oporou. Sice krátce, ale o to intenzivněji, prožívala roli první dámy Marie Háchová /1873 – 1938/. Manželství s Emilem Háchou, tehdejším prezidentem, bylo šťastné. Ale v nešťastné době, které bylo složité pro celou naši zemi.

Prezidentský symbol

Manželkou prvního dělnického prezidenta, který se do dějin zapsal svým výrokem, že se právě vrátil z Hradu, byla Marta Gottwaldová /1899 – 1953/. V roli první dámy tak započala temnou dobu našich dějin. Když se v roce 1948 dostali k moci komunisté. Pro její omezený intelektuální obzor kolovala v té době na její adresu řada anekdot. Byla sice jednoduchá, ale svému muži Klementovi se snažila vytvořit pevné zázemí. V dalším volebním období, kdy se prezidentem stal Antonín Zápotocký, se první dámou stala jeho žena – Marie Zápotocká /1890 – 1981/. Seznámili se na Kladně a svého manžela celé období svým nakažlivým optimismem podporovala. Dokonce napsal o tomto období vzpomínkovou knížku. Dělnického původu byl i další prezidentský pár. Antonín Novotný a jeho žena Božena Novotná /1910 – 1980/. Poznali se v místní tělovýchovné jednotě, kam oba docházeli. Svoje povinnosti první dámy nesla statečně. Ale těžce nesla manželovu abdikaci v roce 1968. V pořadí sedmou první dámou se stala Irena Svobodová /1901 – 1980/, která se se svým mužem, generálem Ludvíkem Svobodou, seznámila na plese v Kroměříži, odkud pocházela.

Poděkování všem 11 prvním dámám

Prožili spolu náročný a složitý život, ale Irena stála svému muži přes všechny svízele, vždycky věrně po boku. Věra Husáková /1923 – 1977/ byla druhou ženou prezidenta Gustava Husáka. Tragicky zahynula při leteckém neštěstí. S čerstvým větrem v plachtách přišla na Pražský hrad první dáma Olga Havlová /1933 – 1996/, která svou láskou k pravdě spolu se svým manželem, Václavem Havlem, učinili tolik potřebný obrat v politice naší země. Po její smrti se v této roli uplatnila druhá žena prezidenta, Dagmar Havlová /1953/. Nebojácná, bezprostřední a laskavá. Po dalších volbách, které vyhrál Václav Klaus, přišla spolu s ním na Hrad jeho žena Livia Klausová /1943/. Ta vnesla do své pozice první dámy hlavně ekonomický řád a důslednost. Jedenáctou ženou v pozici první dámy, je manželka současného prezidenta Miloše Zemana – Ivana Zemanová /1965/. Ta se snaží plnit tyto povinnosti jak nejlépe dokáže. Všechny tyto ženy osud posadil do pozice, kterou si samy nevybraly. Všechny se snažily ji zvládnout co nejlépe.

Americké herečky

Na hvězdném nebi amerického filmu září nespočet hvězd a hvězdiček. Úspěšných žen, hereček, z kterých mnohé dosáhly velkých úspěchů. Jednou z těch, které si získaly srdce mnoha diváků nejen v Americe, ale v mnoha částech světa, je Jodie Fosterová. Narodila se v roce 1962, jako nejmladší ze čtyř sourozenců. A už ve dvou letech se poprvé objevila na televizních obrazovkách. V reklamě na opalovací krém. Protože její matka pracovala pro filmové produkce, často své děti vodila na konkurzy. V roce 1970 už získala roli v televizním seriálu. A o dva roky později přichází i role filmová. V rodinném příběhu Napoleon a Samantha.

Spojenec

Následuje řada rolí, ve kterých ztvárňuje především problémy mladých dívek. V roce 1976 přichází první nominace na Oscara za hlavní roli ve filmu Taxikář. Přestože je filmovém poli stále úspěšnější, rozhodne se na čas filmový svět opustit. Po středoškolském studiu pokračuje na Yalově univerzitě, kde v roce 1985 získává titul bakalář umění. Univerzitě, která jí později udělí čestný doktorát. Francouzštinu přijme jako svůj druhý jazyk, což ji umožní v budoucnosti všechny svoje role do tohoto jazyka nadabovat. Přestože si tato charizmatická žena nesmírně chrání své soukromí, její filmová kariéra se do současných dnů vyšplhala do neskutečných výšin.

Mlčení jehňátek

Po ukončení studia se Jodie Fosterová vrací na filmové plátno hned několika zajímavými rolemi a v roce 1988 získává prvního Oscara za roli servírky ve filmu Znásilnění. O tři roky později ji toto ocenění čeká za hlavní ženskou roli ve filmu Mlčení jehňátek. V roce 1991 zahajuje tato všestranně talentovaná žena vedle hereckých výkonů i režírovat. A po úspěchu filmu Človíček Tate si založila vlastní produkční společnost. Následuje řada filmu, které Jodie Fosterová buď režíruje. Nebo v nich sama vystupuje. Jedním z nejromantičtějších filmů té doby byla Anna a král. Za který obdržela 15 milionový honorář. V dnešních dnech má tato úspěšná žena na kontě desítky filmů, na kterých se podílela ať už režijně či producentsky. A další desítky filmových rolí, za které byla v průběhu času oceňována.  A nejen Oscary. Ve své sbírce trofejí má Zlaté glóby, Ceny BAFTA či Cenu Saturnovou. Přesto zůstává skromná a ve své práci pokorná. Jejím největším životním přáním, které ji charakterizuje snad nejlépe – Toužím po obyčejném lidském štěstí. Co moudřejšího si může člověk přát?